Jak naučit dítě jíst jídlo?

A co teprve dětská obezita? Odborníci se shodují v tom, že genetika nehraje tak podstatnou roli, jako návyky rodičů. Obézní rodiče mají obézní dítě, i když k tomu dítě nemá předpoklady díky svým návykům. Ale jedno je jisté, naučit dítě jíst a naučit jej jíst vše vyžaduje velkou dávku trpělivosti  rodičů i učitelů.

Proč vlastně dítě nechce hned vše sníst?

Pokud nejde o momentální nechutenství, pak to bývá většinou strach z neznámého. Jestliže dítě danou potravinu nevidělo a neochutnalo, neví a bojí se, proto na něj určitě netlačte. Výhružky, tresty nebo odměny v tomto případě mají opačný efekt.

Jak správně postupovat a naučit děti jíst (nejen nové jídlo)?

• Zapojte děti již při nakupování potravin. Děti milují ten pocit, že jsou důležitou součástí nějakého plánu. Rády pomáhají. Tím, že si dají potravinu do košíku, si již vytváří vztah k této potravině.  Ale pozor na lákadla a oddělení sladkostí. Zaveďte je rovnou do ovoce a zeleniny.
• Nastavte pravidelný režim – dítě by mělo jíst zpravidla co 3 hodiny. Množství jídla by mělo být rozloženo nejlépe do tří hlavních jídel – snídaně, oběda a večeře, ale také do dvou až tří svačin – jako to má mateřská škola. Nikdy nezapomínejte na správnost nutričního vyvážení, proto by jedna z pěti porcí (nejlépe svačinka) mělo být ovoce nebo zelenina.
• Zapojte děti do samotné přípravy pokrmu – nechte děti pomáhat, vybalit, krájet, strouhat, přidávat do jídla, případně jen aranžovat na talíř. I tady podporujete vztah k potravině.
• I jídlo může být zábavné a krásné – nezapomínejte, že i my dospělci jíme očima a s tejné je to u dětí. Zpestřete jim svačinku nebo i oběd, že si pohrajete s aranžováním a z obyčejného chleba se sýrem a zeleninou na talíři vytvoříte např. vláček. Zapojte fantazii.
• Sami musíte jít příkladem –  nenaučíte dítě jíst novou potravinu, pokud sami nepůjdete příkladem. Pokud sami nejíte určité jídlo, nemůžete to chtít po dítěti. I vy se musíte překonat a jít příkladem. Dospělý je přeci vzorem. Proč myslíte, že paní učitelky obědvají s dětmi?

• Jídlo je rituál – ani dospělí by neměli jíst za pochodu a dvojnásob to platí u dětí. Mateřská škola učí děti režimovým návykům, a nejen že děti jedí ve stejnou dobu, ale mají své vyhrazené místo u stolu, protože jíme u stolu, ale na jídlo je vyhrazen samostatný čas. Udělejte to také tak doma.  Nezapomínejte na úklid po jídle, dítě by si samo mělo odnést nádobí a popř. se podílet na jeho umytí.
• Je důležité, z čeho se jí –  oblíbený talíř s obrázkem a stejně tak hrníček mohou pomoci utvářet vztah k novému jídlu.  Nepodceňujte proto to, z čeho jí a na čem jídlo servírujete.
• Opakování matka moudrosti – každé jídlo musí dítě vidět min. 11krát, aby si zapamatovalo, jak chutná….nezapomínejte, že nic nejde hned. Předkládejte jídlo stále dokola.
• Trochu šidit neuškodí – pokud něco dítě skutečně nejí, zkuste mu po malých částech dát nové jídlo do něčeho, co zná a má rádo.  Ovoce můžete přidat do jogurtu nebo zeleninu rozmixovat do jiného jídla.
• Nechte jej podílet se na přípravě jídelníčku a uvidíte zázraky. Děti také mají rády svíčkovou a rajskou, takže ani manžel nebude ošizen. Nikdy však nezapomínejte na zdravý selský rozum a na to, že za vyváženost skladby jídel zodpovídá dospělý.

„Mrkvičku jedl, teď ji nechce“ – mění se dítěti chutě?

Ano, mění, stejně jako dospělému. Děti však na to nemají odůvodnění. Tak jako dospělý vnímá, že v určitém období má více chuť na maso (zejména v zimě) a v jiném na zeleninu, tak stejně to má dítě. Děti vědí, co potřebují, umí naslouchat svému tělu a potřebám, bez korekce zkušeností a rad, které nám to často komplikují.  Tělo si řekne.

„Když ho nenakrmím, umře hlady“

I když nejedna maminka prožívá tyto úzkostné stavy, položme si otázku: „Opravdu dítě za den umře hlady?“ Pokud nemá hlad, mohlo být předchozí jídlo dost „těžké“ a vyvážené. Zde je potřeba brát ohled na věk dítěte (jinak je to u kojenců), ale opět platí „Dítě si řekne, že má hlad.“ Na pocit žízně by se naopak v rámci pitného režimu čekat nemělo.

Pokud nechce jíst právě dané jídlo, připravit mu něco nového?

Ze zkušeností víme, že děti umí taktizovat a snaží se dosáhnout svého. Pokud víte, že dítě dnes nechce snídat jídlo, které obvykle jí, pak bychom doporučovali nechystat nic nového. V tomto případě chce dítě dosáhnout svého. Jiné je to ovšem s novou potravinou, pokud učíme dítě jíst novou potravinu, pak je potřeba ji zařazovat postupně a pomalu, nikoli vyhrožovat. Proto je potřeba vždy zvážit, kdy, v jakém čase denního režimu (podle jeho náročnosti) dát novou potravinu, aby dítě skutečně nemělo hlad a nebylo oslabené.